Památky

Zámek Třeboň

Renesanční zámek v Třeboni je neodmyslitelnou součástí města. Zámek se rozkládá na jihozápadní straně historického centra města Třeboně. V místech nynějšího zámku stával panský dvorec, který byl změněn na trvz a později na kamenný hrádek. Město Třeboň bylo koupeno Rožumberky, kteří dopřávali městu a širokému okolí velký rozvoj. V roce 1562 postihl město požár, který zasáhl i hrad. Vilém z Rožumberka pověřil Jana a Antonia Ericery přestavbami starého hrádku na renesanční zámek.  Stavbu však nedokončili a za doby Petra Voka byla stavba dokončena významným architektem Dominikem Cometou. Po smrti posledního Rožumberka zdědili zámek Švamberkové, kteří ale přisli o většinu svého majetku po bitvě na Bílé hoře. Císař Ferdinand II. daroval své panství své rodině, ale o snadno nabytý majetel nikdo nepečoval. V roce 1660 získali zámek Schwarzenbergové. Knížecí rod Schwarzenbergerů vlastnil zámek až do roku 1940, kdy jej zabralo gestapo. Po válce v roce 1945 byla nad zámkem zavedena národní správa a v roce 1947 byl třeboňský zámek zestátněn.

Radnice

Radnice patří mezi nejvýznamější objekty na náměstí. V roce 1562 koupila obec dva sousední domy, které dala přestavět Vlachem jakubem Cornbellem na radnici. V roce 1770 probíhalo první úřední číslování a radnice obdržela číslo 1. podloubí radnice se otevíralo do náměstí třemi polokruhovými arkádami s mohutnými pilíři, kterým nad jedním patrem odpovídaly tři štíty. Za císaře Ferdinanda III. byla k radnice přistavěna masivní čtyřboká, 31 metrů vysoká věž s ochozem, hodinami a cibulovitou střechou s lucernou. Roku 1742 bylo průčelí budovy ozdobeno freskami s rožmberským, schwarzenberským a městským znakem. V roce 1819 probíhala další přestavba a radniční dům byl zvýšen o druhé patro.

 Pivovar

Na jižní straně centar měta se nachází areál třeboňského pivovaru s honosnými budovami, které pochází povětšině v druhé poloviny 19. století. Průčelí pivovaru tvoří východní stranu Trocnovského náměstí. V letech 1606 - 1608 nechal Petr Vok z Rožmberka vystavět na tomto místě zbrojnici. Roku 1699 - 1723 byla zbrojnice přestavěna na panský pivovar podle projektu schwarzenberského stavitele Jakuba de Maggi. Postupem času pivovar přestával stačit poptávce po svém produktu, takže byl pivovar opakovaně rozšiřován a zvětšován až do nynější podoby. Pivovar je stále v provozu a pivo značky REGENT se vaří dodnes pouze s přírodních surovin.

 Mariánský sloup

Mariánský sloup je stavěn v barokním slohu a stojí vedle kašny. Mariánský sloup je dílem Leopolda Huberta. Na náklady měšťanů Jana a Alžběty Pilsových byla roku 1780 zhotovena socha Panny Marie na štíhlém jehlanu, jenž spočívá na masivním trojbokém podstavci se sochami sv. Josefa, sv. Vojtěcha a sv. Alžběty. Některé prvky sousoší náleží ke klasicismu.

Budějovická brána 

Na západním vstupu do města se prochází Budějovickou bránou, která byla vystavěna v letecvh 1605 - 1611. Brána byla navržena podle návrhů Dominika Comety a Jana Lukana jako náhrada za zazděnou Břilickou bránu vedla zámku.  Roku 1819 byla přestavěna a nedlouho poté byl odbourán sloupový portik na vnější straně brány.

Schwarzenberská hrobka

Kněžna Elenora, manželka Jana Adolfa II. Swarzenberga, nechala vystavět novou hrobku, určenou pro ostaky členů swarzenberského rodu.

Původní projekt nové hrobky, která se nachází v parku při jihovýchodní straně rybníka Svět, navrhl významný rakouský architekt Johann Schmidt, který však nebyl dostatečně obeznámen s problematikou podloží a jeho návrh nebyl realizován. Znovu zde našel uplatnění knížecí stavitel F.D.Deworetzský, spolutvůrce přestavby zámku Hluboká. Podle vzoru italského Campa Santa navrhl dvoupodlažní budovu v novogotickém slohu s monumentální schodišťovou rampou, zdařile zasazenou do okolní parkové plochy. Se stavbou bylo započato 14.července 1874 pod vrchním vedením Deworetzského. Na stavbě hrobky se podíleli řemeslníci z celých jižních Čech a za dva a půl roku bylo prostavěno 251 tisíc zlatých. Dne 29.července 1877 hrobku slavnostně vysvětil bratr knížete Jana Adolfa II., pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg.

Střízlivému prostoru kaple dominuje hlavní oltář, zasvěcený Božskému Vykupiteli, zhotovený sochařem Josefem Pokorným z bílého pískovce, sádry a istrijského mramoru. V samotné hrobce, umístěné pod kaplí, se nachází umělecky cenný mramorový sarkofág, vytvořený Alexanderem Trippelem v roce 1789.

Vlastní hrobka se nachází pod úrovní terénu i hladiny rybníka Svět. Aby voda z písčité půdy neprosakovala základem stavby, byl okolo stavby zřízen vzduchový kanál, široký 60 cm a hluboký 2 m. Ten odvádí vodu od stavby a zajišťuje tak suché prostředí hrobky.

Bývalý augustiniánský klášter

Kostel sv. Jiljí s vysokou věží dominuje souboru budov někdejšího augustiniánského kláštera, založeného Rožmberky v roce 1367. Klášter poznamenal dějiny města a zařadil se k předním centrům vzdělanosti a umělecké tvorby na českém jihu. Rožmberská nadace byla neobyčejně velkorysá, jmění kanonie však rostlo i obratnou hospodářskou politikou a odkazy. Se stavbou nového konventu se započalo současně se stavbou kostela a v roce 1369 už zřejmě pokročily práce na budování ambitu. Na severní straně kostela byla zbudována i jednopatrová budova konventu čtvercového půdorysu, s křížovou chodbou uchovanou v téměř neporušené podobě. Každé ze čtyř křídel ochozu má kromě klenebních polí pět polí vlastních. Všechny čtyři stěny obrácené do rajského dvora jsou prolomeny širokými hrotitými arkádami s úzkými parapety. Takto vzniklá okna jsou členěna třemi pruty a jejich závěr je vyplněn bohatou kružbou trojího druhu.

Na jižní straně nádvoří, rozkládajícího se před konventem, postavil Petr z Rožmberka dům s kaplí v patře, která svým tělem vybočovala do dvora. Byla zasvěcena sv. Vincenci a je připomínána již v roce 1380. Ostatní budovy na nádvoří kláštera jsou převážně z období nového rozkvětu kláštera v 18. století. Kašna uprostřed nádvoří pochází z konce 17. století. Zrušení kláštera v roce 1785 ukončilo dobu jeho opětného vzestupu.